Úroky z prodlení
Úroky z prodlení podle občanského zákoníku
Pokud není věřiteli uhrazena peněžitá pohledávka ve splatnosti, náleží mu úrok z prodlení. V případě pohledávky mezi podnikateli (nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem), náleží věřiteli navíc minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč (viz článek Paušální náhrada za vymáhání pohledávky). Tento článek je věnován úrokům z prodlení podle občanského zákoníku, které se uplatňují ve smluvních vztazích. Úrokům z prodlení podle daňového řádu, které se uplatňují při opožděné úhradě daně je věnován článek Daňové úroky z prodlení.
Úrok z prodlení náleží automaticky, i když není smluvně ujednán. Není-li výše úroků dohodnuta smluvními stranami odchylně, náleží v zákonné výši závislé na reposazbě ČNB (u prodlení vniklého v prvém pololetí 2022 činí 11,75 %). Pokud je výše úroků dohodnuta odchylně od zákonných úroků, má tato dohoda smluvních stran přednost.
Občanský zákoník je založen na svobodné vůli smluvních stran, tzn., že přednost má úrok sjednaný ve smlouvě (vyšší či nižší než odpovídá dvoutýdenní reposazbě zvýšené o 8 procentních bodů). Úroky z prodlení podle níže uvedeného prováděcího nařízení se tedy použijí jen tehdy, pokud není jejich výše ujednána ve smlouvě; samozřejmě může na úroky z prodlení podle prováděcího nařízení smlouva přímo či nepřímo odkazovat.
Např. pro případ nájmu bytu, kde je nájemci poskytována ochrana před uzavřením smlouvy, která by krátila jeho práva dle úpravy nájmu bytu v občanském zákoníku, je dovozováno, že úroky z prodlení nemohou být platně sjednány vyšší, než činí úroky dle prováděcího nařízení (tedy např. v prvém pololetí 2022 nemohou přesáhnout 11,75 %).
Ke zmírnění některých dopadů koronaviru zákon č. 191/2020 Sb. v § 29 výši smluvních úroků omezil, a to právě úroky z prodlení dle prováděcího nařízení. Toto omezení se vztahovalo na období nejpozději do 30.6.2020, prokázal-li
dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo
nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Tato úprava se může vztahovat jen na případy prodlení vzniklého v prvém pololetí 2020 a v uvedených případech tedy byl úrok z prodlení zastropován úrokem z prodlení 10 p.b.
Úrok z prodlení u prodlení vzniklého v prvém pololetí 2022 činí 11,75 %; pokud k prodlení došlo v druhém pololetí 2021 úrok za celou dobu prodlení činí 8,50 %, u prodlení vzniklého v prvém pololetí 2021 či v druhém pololetí 2020 činil 8,25 % p.a.; u prodlení vzniklého v 2. pololetí 2019 či v 1. pololetí roku 2020 činil 10,00 % p.a.; vývoj repo sazby a tomu odpovídající změny úroků z prodlení podle ObčZ (a také úroků z prodlení pro daňové účely) naleznete v praktické informaci Reposazba ČNB a výše úroků z prodlení (o výši úroků pro prvé pololetí roku 2022 bylo rozhodnuto v prosinci 2021, o výši úroků pro druhé pololetí roku 2022 bude rozhodnuto 22.6.2022).
Od 1.1.2014 jsou úroky z prodlení stanoveny prováděcím nařízením k občanskému zákoníku č. 351/2013 Sb. Toto prováděcí nařízení bylo sice novelizováno od 1.1.2018, ale úprava úroků z prodlení nijak změněna nebyla. Podle prováděcího nařízení platí:
§ 2
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
V otázce úroků z prodlení navazuje prováděcí nařízení na § 1970 občanského zákoníku:
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Právní úprava úroků z prodlení od 1.1.2014 je obdobná právní úpravě účinné do 31.12.2013 podle prováděcího nařízení 142/1994 Sb. - tehdy ovšem byla pro nepodnikatelské vztahy závazná (nebylo možné se od ní odchýlit) a pro nájemní vztahy uzavřené podle občanského zákoníku se namísto úroku z prodlení použil poplatek z prodlení (2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení); od 1.1.2014 byl poplatek z prodlení bez náhrady zrušen. V minulosti docházelo k těmto změnám v právní úpravě úroků z prodlení:
- před 1.7.2010 se stanovil ve výši repo sazby platné vždy na začátku příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 p.b.; pokud tedy docházelo ke změně repo sazby, byl úrok z prodlení za jednotlivá pololetí různý.
- od 1.7.2010 se nadále stanovil ve výši reposazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, byl však navázán na repo sazbu ČNB platnou k poslednímu dni kalendářního pololetí předcházejícího začátku prodlení; při prodlení od 1.7.2010 tedy platí, že (pokud není smluvně ujednáno něco jiného) úrok z prodlení je za celou dobu prodlení stejný, i když případně dochází pro jednotlivá kalendářní pololetí ke změnám reposazby ČNB
- od 1.7.2013 se k reposazbě ČNB připočítává 8 procentních bodů
- od 1.1.2014 bylo prováděcí nařízení 142/1994 Sb. nahrazeno současným nařízením 351/2013 Sb., které převzalo úpravu účinnou od 1.7.2013 s drobnou změnou, že rozhodující je repo sazba ČNB platná na začátku kalendářního pololetí