Úroky z prodlení podle daňového řádu

Pokud není daň uhrazena včas, tak je tento prohřešek sankcionován úrokem z prodlení podle daňového řádu, který se uplatňuje od čtvrtého kalendářního dne - toleranční lhůta 5 pracovních dnů pro úroky z prodlení platila jen do konce roku 2020 a v rámci rozsáhlé novelizace daňového řádu od 1.1.2021 byla nahrazena současnou úpravou; nejdůležitější změny daňového řádu od 1.1.2021 týkající se běžné praxe shrnuje videozáznam přednášky Změny v daních 2020/2021 (jen za 220 Kč + DPH).

Prvé tři kalendářní dny po splatnosti daně se sice netrestají úrokem z prodlení, avšak o daňovém subjektu platícím daň v tomto tolerančním období nelze tvrdit, že si řádně plně své daňové povinnosti.

Pro uplatnění úroku z prodlení je rozhodující den, kdy byla daň připsána na účet finančního úřadu (tento den je totiž považován za den platby daně). Je-li tedy daň splatná např. v pondělí a na účet finančního úřadu je připsána až následující pondělí, tak se za 4 dny (pátek, sobota, neděla a pondělí) uplatní úrok z prodlení. Pátek je totiž čtvrtým kalendářním dnem po splatnosti daně.

Výše úroku z prodlení závisí na repo sazbě ČNB a za období spadající do 2. pololetí roku 2022 činí 15,00% p.a., za období 1. pololetí roku 2022 úrok z prodlení činil 11,75 % p.a. ročně - viz praktická informace  za 2. pololetí roku 2021 dokonce jen 8,50 % p.a. - viz článek Repo sazba ČNB a výše úroků z prodlení.

K současné právní úpravě daňových úroků z prodlení viz výklad MF v pokynu MF-18; Pokud tedy např. záloha na daň z příjmů splatná 15.6.2022 nebyla řádně uhrazena a bude uhrazena např. 15.7.2022, tak se úrok z prodlení za období od 19.6. do 30.6. počítá sazbou 11,75 % p.a. a za období od 1. do 15.7. sazbou 15 %.

Přechodná ustanovení novely daňového řádu od 1.1.2021 vysvětluje Informace FS k aplikaci přechodných ustanovení k novele daňového řádu u pokut a úroků. 

Pokud by byla v 1. pol. 2022 uhrazena daň 50 000 Kč až 30. kalendářní den po splatnosti (úročilo by se tedy 27 dnů, protože za prvé 3 dny se úrok z prodlení neuplatňuje), tak by úrok z prodlení činil 555 Kč (27 x 15 %/365 x 50 000). Při výpočtu úroku z prodlení se za rok považuje 365 dnů (§ 146 daňového řádu); úrok s prodlení se přitom stejně jako daň zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pokud by úrok z prodlení za jedno zdaňovací období resp. za kalendářní rok u jednorázově placených daní nepřesáhl v úhrnu 1000 Kč, tak se nepředepíše. Výše uvedený úrok z prodlení 555 Kč by se tedy předepsal pouze v případě, pokud by u placení stejné daně došlo za dané období i k jiné opožděné úhradě a limit 1000 Kč by byl překročen.

Úroky z prodlení podle daňového řádu jsou v praxi považovány za "nesmluvní sankci", která je podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů daňově neuznatelná i v případě, je-li uhrazena. Tento názor vychází z úpravy daňových sankcí před změnou zákona o správě daní a poplatků od 1.1.2007 a je otázkou, zda se úroky z prodlení uvedené v § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů (smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny) doopravdy týkají pouze úroků z prodlení ze závazkových vztahů nebo zda se týkají jakýchkoliv úroků z prodlení včetně úroků z prodlení podle daňového řádu (potom by je bylo možné v okamžiku zaplacení jako daňový výdaj uplatnit).

Daňový řád upravuje úroky z prodlení hrazené daňovým subjektem od 1.1.2021 obecně v 251a a 251b a konkrétně v § 252 takto:

§ 251a Společná ustanovení o úrocích

1) Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik.

2) Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

3) Správce daně vyrozumí daňový subjekt způsobem podle § 153 odst. 3 o předpisu úroku, je-li úrok předepsán do evidence daní z důvodu, že pominuly podmínky pro jeho další vznik.

4) Proti postupu správce daně v souvislosti s předepsáním a vyplacením úroku je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku.

§ 251b Společná ustanovení o úrocích hrazených daňovým subjektem

1) Úrokem hrazeným daňovým subjektem je

a) úrok z prodlení,

b) úrok z posečkané částky.

2) Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně.

3) Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého

a) dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo

b) pominuly podmínky pro jeho další vznik.

4) Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

§ 252 Úrok z prodlení

1) Základem pro výpočet úroku z prodlení je

a) splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo

b) vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

2) Úrok z prodlení vzniká

a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.

3) Úrok z prodlení nevzniká

a) po dobu posečkání,

b) u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti,

c) v případě příslušenství daně,

d) v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.

4) Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

5) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Do konce roku 2020  byly upraveny takto:

§ 252

1) Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním daňovém účtu se předepisuje nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním daňovém účtu zejména v případě, že je nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

4) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

5) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní daňový účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním daňovém účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.

6) Správce daně může daňový subjekt vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu.

§ 253

1) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

2) Ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti nevzniká úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele.

3) U nedoplatků na příslušenství daně a na peněžitém plnění placeném v rámci dělené správy úrok z prodlení nevzniká.